Taipei má výhodu, protože má národní park blízko, do Yangmingshanu jezdí MHD. Pohoří je sopečného původu a je posttektonicky aktivní (bublá a čmoudí to tam, je cítit síra). Vybírali jsme si podle předpovědi den, kdy by mohlo být polojasno. Bylo, ale jen po cestě busem, pak přicházely mraky a když jsme dostoupali na vrchol Mt.Qixing (1120 m, nejvyšší hora pohoří), tak nebylo vidět skoro na krok. Mělo to jednu výhodu - na čtyřhodinovém treku jsme potkali jen pár lidí.
To, že leží Taiwan v tektonické oblasti, jsme mírně pocítili i večer v hotelu - zahoupali jsme se trochu. 100 km jižně pod Taipei byla včera série malých otřesů, ten který jsme cítili i v Taipei, byl o síle 5,6. Prý takovéto mírné otřesy tu jsou normální.
Pohled na protější horu, když bylo ve spodní části výstupu něco vidět
Turistická stezka ve spodní části vedla bambusovým hájem
Taiwanci mají oblibu v úhledných frontách, při čekání nedělají chumly. Při cestě zpět z výletu jsme vyfotili, jak se řadí v metru. Mají na zemi koridory pro dvojstupy. Jednou nás dokonce upozornili u bankomatu, že jsme špatně zařazeni.
