Zpět v Taipei

Taipei 7.-8.5.

V Taipei jsme vrátili auto a poslední dva dny jsme strávili pomalý tempem. Vylezli jsme na kopec Sloní hora s výhledem na Taipei (už bylo zase oblačno, tak toho moc vidět nebylo), zkusili jsme čajový rituál v čajovně a jeli jsme kousek městem na kole. A ochutnali jsme knedlíčky v taiwanském michelinském fast foodu Din Tai Fung. 

Konfuciův chrám

101čka při soumraku

P.S. Teď už sedíme na letišti v Dubaji.

Východní pobřeží a Taroko

Cesta východním pobřeží 5.5.

Z jihu jsme se ve čtvrtek vypravili směrem k Taipei po východním pobřeží. Cestou byly moc pěkné výhledy z útesů, v Pacifiku jsme se i vykoupali. Z jihu na sever do Taipei je to cca 450 km.

Pacifik

NP Taroko 6.5.
Poslední den cesty autem jsme se na vychodním pobřeží zastavili v nejznámějším národnímparku Taiwanu Taroko. Jeho součástí je 20 km dlouhá soutěska s řekou a mramorovými stěnami.

Taroko

Kenting

V pondělí večer jsme přejeli z hor na jižní špičku ostrova do NP Kenting. Je to už daleko od hor, takže se tu nedrží mraky a při naší třídenní zastávce si tu užíváme sluníčka. V Kentingu je teplo (nyní 30) a dá se tu celoročně koupat. Nikdo se tu ale nekoupe.  Byli jsme na pláži před hotelem jediní v moři. Asiati na pláž přijdou a moře si vyfotí jako další atrakcí na jejich cestě ostrovem. Asi je to tím, že se moře boji, neumějí plavat.

Tak dnes ráno nám plavčík na městské pláži zakázal plavat v moři. Prý pro nás to sice není nebezpečné,  protože umíme plavat, ale dáváme špatný příklad Číňanům :)

Pohled na moře z hotelu

Městská pláž v Kentingu

Nepřístupná pláž kvůli chráněným krabům

Maják na nejjižnější části Taiwanu

Národní parky ve vnitrozemí

Rezervace Hehuanshan
Ve čtvrtek jsme si půjčili auto a vyrazili na devítidenní cestu Taiwanem. Ve středu ostrova jsou vysoké hory s několika národními parky.Turisti jsou tu pouze asiati  (Taiwanci, Číňani, Japonci, Malajci), za několik dní jsme  neasiatů potkali jenom pár. Autem se tu jezdit dá, není to takový šrumec jako v JV Asii a Taiwanci jezdí klidně. Silnice jsou v lepším stavu než u nás. V půjčovně nám do GPS nandali v čínštině body cesty, bez toho by se nedalo orientovat. Dojeli jsme do farmářské vesnice Cingjing, začátku k horské silnici na sedlo Hehuanshan, silnice vede ve výšce 3000 m. V pátek,  kdy jsme se tam vydali, mělo být úplné slunečno, ty vysoké hory si ale držely mraky, nahoře bylo 5,5 stupně a foukal silný vítr. Vyšli jsme ze sedla ve výšce asi 3100 krátký výstup na dva vrcholy (Shimenshan 3237 a Hehuanjianshan 3217), na delší trek byla velká zima.

Vesnice Cingjing

Hehuanshan

Sun Moon Lake
V sobotu jsme jeli na kole 30 km kolem Jezera Slunce a Měsíce. Je to CHKO ve výšce 760 m. Už jsme si zvykli na to, že bude celou dobu pobytu zataženo a máme štěstí,  že neprší.

Čínský oběd u Sun Moon Lake

NP Yushan
V neděli jsme byli v NP Yushan, v sedle Tataka. 30 hor tu převyšuje 3000 m, nejvyšší Nefritová hora má 3952. Podniká se na ní dvoudenní výstup. My jsme chodili v okolí začátku tohoto vstupu.  Ze sedla 2600 jsme vystoupili na horu Linjgih 2854m. Místo hřebenu jsme viděli jen mraky... ale i tak byla cesta moc hezká. Cestou zpátky do hotelu v oblasti Alishan jsme si chtěli na jedné čajové farmě koupit vysokohorský čaj oolong, který  je prý velmi kvalitní. Majitelé byli hrozně milí, předvedli nám přípravu čaje a ukázali nám i jak čaj vyrábějí.

NP Yushan

Horský porost z bambusů

Vysokohorské opice ve výšce 2600 m

Čajové pole

Caj se suší...

...fermentuje

...a peče, aby se stočil do kuliček.

CHKO Alishan
Alishan je lesní rezervace ve výšce 2000 m, cedry jsou tu obrovské, některé 1-2 tisíce let staré. Vede sem úzkokolejka,  turistické stezky tu otevřeli už Japonci před 90 lety. Teď sem jezdí plné autobusy Číňanů, už je to turistická atrakce a dopoledne se tu nedá skoro hnout. Když ale autobusy odpoledne odjedou, tak je tu hezky.

Alishan

Kvetou tu kaly

Prodavači ve stánku jsou původní obyvatelé ostrova- formózani